Mezinárodní tým vědců objevil nový geologický archiv
Vědci dokazují, že v křemenu zkamenělého dřeva se zachovalo několik fází dějin Země. Vědě se tak otevírá nová možnost sledovat vývoj krajin a kontinentů.
Dr. Ronny Rößler, ředitel Přírodovědného muzea v Chemnitzu: „Kořeny této studie, která byla nyní publikována v jednom z předních světových odborných časopisů, leží v Chemnitzu: Dr. Steffen Trümper zahájil tuto práci jako vědecký stážista a doktorand v Přírodovědném muzeu v Chemnitzu. Společně s našimi partnery jsme tento výzkum po mnoho let posouvali vpřed. O to více nás těší, že výsledky nyní vzbuzují celosvětový zájem – jak na vědeckých platformách, jako je ResearchGate, tak i v četných osobních ohlasech z odborných kruhů.“
V rámci studie výzkumný tým zkoumal zkamenělé kmeny stromů z pohoří Kyffhäuser v severním Durynsku. Kmeny dlouhé až 20 metrů pocházejí z tropických suchých lesů, které před zhruba 300 miliony let rostly v blízkosti tehdejšího rovníku. Po povodních zakryly odumřelé stromy sedimenty. Do dřeva následně pronikla voda obsahující kyselinu křemičitou. V průběhu milionů let kyselina křemičitá krystalizovala na křemen a nahradila původní tkáň. Tak se zachovaly i ty nejjemnější buněčné struktury.
Analýzy ukazují, že v křemenu lze rozlišit pět po sobě jdoucích fází zkamenění. Každá z nich uchovává informace o teplotě, tlaku a chemických
podmínky jejich vzniku. Společně dokumentují historii poklesu a pozdějšího zvednutí Saalské pánve v časovém rozpětí přibližně 300 milionů let.
Aby bylo možné tyto „časové kapsle“ rozluštit, kombinoval výzkumný tým různé moderní analytické metody. Zkoumal mimo jiné vlastnosti křemene, drobné tekutinové inkluze i chemické složení minerálů a určil jejich stáří. Tak se podařilo prokázat, že části fosilií se kdysi nacházely v hloubkách až pěti a půl kilometru a byly vystaveny teplotám až 240 stupňů Celsia.
Zkamenělé dřevo se vyskytuje po celém světě v mnoha horninách. Získané poznatky mohou pomoci lépe pochopit geologický vývoj celých regionů a dokonce i historii kontinentů. Studie navíc ukazuje, že pro tento proces jsou rozhodující především klimatické a geologické podmínky, za nichž bylo dřevo kdysi uloženo.
Studie vznikla pod vedením Univerzity v Münsteru. Podílely se na ní také Univerzita Georga Augusta v Göttingenu, Technologický institut v Karlsruhe, Přírodovědné muzeum v Chemnitzu a Technická univerzita Bergakademie ve Freibergu.